Lidé mají zvláštní mánii. Chtějí senzaci za každou cenu. Proto máme příšeru v jezeře Lochness nebo sněžného muže v Himalájích. Stačí jen závan něčeho podivného a už je tu bílá paní. Lidé si ale nevymýšlejí pouze záhadné tvory, ale mnohdy i přetvářejí celé příběhy. Když roku 1961 nastupoval Jurij Gagarin do vesmírné rakety, aby se vydal do vesmíru, nemohl tušit, že i on se jednou stane vděčným tématem pro milovníky záhad.
· Gagarinovi bylo sedmadvacet, když se mu dostalo té cti, aby mohl být prvním člověkem, který se podívá do vesmíru.
· V kosmické lodi obletěl Zemi a po sto osmi minutách na ní opět přistál.
Jakmile vystoupil z lodi, stal se národním hrdinou. Byl doslova na roztrhání. Je samozřejmě okamžitě povýšen a života hrdiny si užívá plnými doušky.
Spousta nesrovnalostí
Tato popularita trvala jen do jeho třiceti čtyř let, kdy při cvičném letu zahynul.
A právě teď přicházejí ke slovu milovníci záhad a začínají se v „případu Gagarin“ šťourat.Objevuje se dokonce teorie, že Gagarin nikdy ve vesmíru nebyl, že prostě jen Rusové potřebovali svého hrdinu, který by jim pomohl předčít nenáviděnou Ameriku. Podle těchto zajímavých teorií se Rusové pokusili několikrát vyslat svého člověka do vesmíru, ale pokaždé to dopadlo tragicky. Proto tato kamufláž.
o Co vedlo „záhadology“ k tomu, aby zpochybnili první let člověka do vesmíru?
Podle nich je tu řada nesrovnalostí.
– Kosmická loď Vostok 1 s kosmonautem Gagarinem jde na přistání.
– Dosednutí na zem má být ale tvrdé, a tak se pilot raději katapultuje.
– Bleskurychle je opět ve formě a vypráví, jak překrásná je naše planeta z nadnebeských výšin.
A právě popis krás Jižní Ameriky znejistí některé posluchače. V době, kdy nad touto oblastí Vostok 1 přelétal, byla tato část naší planety utopená ve tmě. Nesrovnalostí je spousta a Gagarinova tragická smrt všemu ještě nahrává.